Dobrý den,
můj syn je hrozně akční a i když se ho snažím usměrňovat, tak mě občas kopne ve hře, při spaní atd. do bříška. Před chvilkou jsem pro změnu seděla na gauči a on se zrovna rozhodl, že mu stojím v cestě a než jsem stačila reagovat, na břicho mi stoupnul. Nezlobím se na něj, ale na kontrole jsem byla před více jak měsícem a mám jít až za 2 týdny a upřímně se bojím, jestli malému tyhle kontakty se synem nemůžou nějak ublížit. Jsem 18tt a pohyby pokud cítím, tak jsou to takové ty, že si nejsem jistá, jestli je to pohyb nebo ne (spíš takové šimrání). Může to ublížit miminku? I když se snažím těm situacím vyhýbat, řekla bych, že v průměru 1x denně se něco nachomýtne.
Děkuji
Dobrý den,
řešíte svízelnou situaci, kdy jste těhotná a přitom vás starší syn nezáměrně atakuje. Vám jeho chování způsobuje obavy, aby nějak neovlivnilo vaše těhotenství. Bojíte se o vaše miminko. Situacím se snažíte vyhnout, ale dochází k nim každodenně.
Začala bych tím, že miminko v břiše je chráněné několika vrstvami. Vznáší se v plodové vodě, která je ohraničená plodovými obaly. Pak je kolem miminka děložní svalovina, vaše svaly břišní, podkožní tuk a kůže. Tyto všechny vrstvy chrání miminko před vnějším prostředím, zimou, horkem i případnými nárazy. Žádná ochrana není ale stoprocentní. Z etických důvodů není možné zkoumat, jak velký náraz miminku ublíží a co ještě vydrží. Přirozené je, že se žena chrání před možnými nárazy do břicha a že instinktivně chrání své nenarozené miminko. Záleží na síle vašeho staršího dítěte a na jeho rozumových schopnostech, abyste zvolila strategii, jak se k němu ve vztahu k vašemu těhotenství budete chovat. Pro mě už by samotný fakt, že vás jeho chování naplňuje strachem, byl důvodem, proč bych mu nedovolila, aby mě byť nechtěně kopal. A to i když si myslím, že pravděpodobnost, že miminku může ublížit je malá.
Vřele vám doporučuji, abyste synovi řekla, že některé věci dělat nemůže, protože se bojíte (způsobem, kterému porozumí). Zmiňujete, že se na syna nezlobíte. To ale neznamená, že mu nemůžete dát určité hranice jeho chování. Vím, že to vždy není jednoduché, ale k mateřské péči patří nejen milovat, ale i omezovat. Jak a kdy může být hodně složité rozumem posoudit. Matky mají ale svůj instinkt, který právě pomocí strachu nebo naopak stavů blaženosti primitivním způsobem ukazuje, co má matka dělat. Velice vám přeji, abyste vaše mateřské instinkty nepotlačovala, ale naopak je využívala ve prospěch všech svých dětí.
Za tým poradny Rodím v klidu
Marie Vnoučková, porodní asistentka
Snažíme se ženám zdostupnit péči porodních asistentek, bez Vás to ale nezvládneme. Pomozte nám, aby se služby porodní asistentky staly přirozenou součástí péče o rodiny!
Jsme moc vděční za Vaši podporu, bez Vás by to nešlo. Děkujeme!