zdroj: MidwifeThinking
Autoři studie “Jak ženy popisují porodní trauma ve vztahu k poskytovatelům péče, jejich chování a jednání” jsou Rachel Reed, Rachael Sharman a Christian Inglis. Plné znění odborného článku je přístupné zdarma na tomto odkaze: BMC Pregnancy and Childbirth.
Výsledky studie
Ze získaných dat vyvstaly čtyři hlavní témata: „Upřednostňování agendy zdravotníků“, „znevažování tělesného vědění“, „lži a výhružky“ a „zneužívání“. Ženy pociťovaly, že před jejich potřebami upřednostňují zdravotníci vlastní agendu, což mnohdy vedlo ke zbytečným intervencím, jejichž účelem bylo ovlivnit průběh porodu tak, aby vyhovoval zdravotníkům. V některých případech sloužily rodící ženy jako živé figurantky pro výcvik nemocničního personálu. Ženy popisovaly, že jejich vlastní tělesné vědění o postupu porodu nebo stavu nenarozeného dítěte zdravotníci ignorovali či znevažovali ve prospěch klinických diagnostických metod. Zdravotníci používali lži a výhružky k tomu, aby přiměli ženy k souhlasu k různým úkonům. Tyto lži a výhrůžky se týkaly převážně stavu dítěte. Ženy rovněž popisovaly úkony, při kterých se zdravotníci dopouštěli zneužití a násilí. Některým ženám tyto praktiky vyvolaly vzpomínky na sexuální zneužití.
Závěr
Chování a jednání zdravotníků může mít vliv na prožívání porodního traumatu u žen. Nutností je začít řešit interpersonální typ porodního traumatu na mikro- i makro-úrovni. Rozvoj a kvalitu porodní péče musíme začít zakládat na takovém paradigmatu a postupech, které prioritizují jak fyzické, tak i psychické zdraví matek. Poskytovatelé této péče potřebují vhodný výcvik a podporu zaměřenou na minimalizaci interpersonálního porodního traumatu.
Komentář Rachel Reed k jejímu výzkumu
Není asi nikterak překvapivé, že chování a jednání zdravotníků ovlivňuje prožívání traumatu při porodu. Analýza těchto dat byla náročná a místy až bolestná. Jenže je extrémně důležité, abychom odhalovali praktiky zneužívání a ponižující „péče“, které některé ženy zažívají. Potřebujeme poznat tohoto nepřítele a přiznat si, že my (zdravotníci) jsme tímto nepřítelem. Jedině tak dokážeme povýšit naši kulturu porodu. Nemůžeme se na nic vymlouvat. Nechám vám k zamyšlení citát jedné z účastnic výzkumu:
„...Nejděsivější část toho celýho martyria bylo, jak mě drželi čtyři lidi a na mé genitálie každej sahal a šťoural bez mýho souhlasu a nemohla jsem do toho nijak mluvit, tomu se říká znásilnění, když se to neděje u porodu. Porod mojí dcery byl větší sexuální trauma než zneužívání v dětství, kterým jsem si prošla...“
Pokud jste zažili traumatický porod, vyhledejte, prosím, pomoc. Obrátit se můžete například na linku Rodím v klidu nebo na Centrum pro oběti porodnického násilí.
Financováno z projektu Rodím v klidu bez násilí, podpořeného ÚV ČR 2022, i.č. GE220027.
