Porodnické násilí a trauma

Autorka: Mgr.et Bc. Kristína Zemánková

Porodnické násilí či porodní trauma jsou pojmy, které jsou více a více diskutované. Pojďme se nyní bez emocí podívat na to, co se pod těmito definicemi skrývá, ať můžeme tyto jevy v péči o ženu a dítě minimalizovat.

Násilí je definováno jako prosazování své vůle proti vůli druhé osoby. Jinými slovy překračování hranic toho druhého. WHO definuje násilí jako "záměrné použití nebo hrozba použití fyzické síly proti sobě samému, jiné osobě nebo skupině či společnosti osob, které působí nebo má vysokou pravděpodobnost způsobit zranění, smrt, psychické poškození, strádání nebo újmu."

Sexuální násilí je definováno WHO jako "jakékoliv sexuální jednání zahrnující pokusy o dosažení sexuální hostyku, nežádoucí sexuální poznámky a návrhy, činy směřující k obchodování s lidmi či jinak namířené proti sexualitě jedince, které využívají nátlak.“

Sexualita je definována jako "soubor vlastností a jevů, které vyplývají z pohlavních rozdílů." Reprodukce jednoznačně spadá pod pojem sexuality. Sociologický slovník definuje sexualitu jako "jednu ze základních vlastností a potřeb člověka, která zajišťuje reprodukci lidského rodu, má fyziologické i psychologické komponenty a promítá se do tzv. sexuálního chování."

Podsexualitou si představujeme především chování vedoucí k pohlavnímu styku a styk samotný. Porod jako takový je dovršením aktu reprodukce a pod pojem sexualita jednoznačně patří.

‍Porodnické násilí je tedy ze své podstaty založeno na definici násilí jako takového a dále na definici sexuálního násilí. Je to fyzické a psychické násilí, které zasahuje do těla a mysli ženy a dítěte a je spojeno především s obdobím porodu, ale můžeme ho rozšířit i na těhotenství a poporodní období. Zahrnuje:

• manipulaci, zastrašování a další formy nátlaku,
• zneužívání a nadužívání léků a medicínských intervencí a s tím související změnu přirozených procesů na patologické,
• ztrátu autonomie a možnost rozhodovat o svém těle.

Pokud žena při porodu zažívá nemístné či ponižující poznámky, není brán ohled na její stud, s jejím tělem je zacházeno bez zeptání a souhlasu nebo dokonce proti jejímu výslovnému nesouhlasu, jedná se o sexuální násilí. Takové porodní prožitky mají negativní potenciál ovlivnit další sexuální a reprodukční život ženy. Není výjimkou, že ženy po traumatických porodech mají následně potíže v sexuálním životě a odmítají mít další děti.

Trauma je souhrn psychických a fyzických projevů a prožívání v reakci na traumatickou zkušenost. Ke vzniku posttraumatické stresové poruchy/reakce může dojít po zkušenosti, kdy se člověk bojí o život nebo zdraví své či svých blízkých nebo je vystaven takové situaci, která svou závažností přesahuje běžnou každodenní zkušenost. Kanadský lékař Gábor Maté, přední specialista na trauma doplňuje, že trauma může vznikat nejen když zažijeme náročné zkušenosti, ale také ve chvíli, kdy nezažijeme to dobré, co jsme potřebovali zažít.

Traumatické tak pro ženy při porodu může být nejen nerespektující zacházení ze strany personálu, ale i nemožnost mít u sebe připorodu partnera či jiné osoby, které žena potřebuje či nemožnost v klidu se přivítat s novorozeným dítětem a jeho následná medicínsky neodůvodněná separace.

Porodní trauma se netýká jen rodících žen, ale i jejich partnerů a může se projevit i u zdravotníků, kteří jsou při porodu přítomni (např. když u porodu dojde k úmrtí nebo velmi nepříznivým okolnostem).

Traumatu jde předcházet minimalizací porodnického násilí, tedy jakéhokoli chování kdy:

• Žena ztrácí kontrolu nad situací a tím, co zdravotníci dělají s jejím tělem.
• Žena nemá dostatek informací, které potřebuje, aby mohla činit rozhodnutí ohledně péče o ní či dítě.

• Dochází k zákrokům proti vůli ženy.

• Dochází k separaci ženy od novorozence.

• Žena nemá dostatek informací o tom, co se děje s jejím dítětem.  

• Žena zůstává sama bez doprovodu osoby blízké, který žádá.

• Žena je verbálně ponižována, je s ní zacházeno neuctivě, zažívá posměch, výhrůžky či manipulaci.

• Není brán ohled na ženin stud a potřebu soukromí.

• Na ženu je vyvíjen tlak, nemá dostatek času, zažívá netrpělivost pečujících osob.

• Není brán ohled na její potřeby.

Při porodu samozřejmě může docházet k neočekávaným situacím, komplikacím a potřebě řešit je rychle. To, co v danou chvíli rozhoduje o tom, zda takový zážitek bude pro ženu traumatický či nikoliv je především komunikace. Transparentní komunikace je prevence traumatu.

Prevence traumatu u zdravotníků je pravidelná adekvátní péče o jejich duševní zdraví a emoční potřeby spojené s výkonem povolání jako je například supervize.

Pro zajímavost: Již v roce 2007 bylo porodnické násilí zakotveno ve venezuelském právním řádu, kde je definováno jako "... přivlastnění těla a reprodukčních procesů žen zdravotnickým personálem projevující se jako dehumanizace zdravotní péče, zneužívání léků a změna přirozených procesů na patologické, což přináší ztrátu autonomie a možnosti svobodně rozhodnout o jejich těle a sexualitě, což negativně ovlivňuje kvalitu života žen.“

V českém prostředí je vymezeno ve Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021 - 2030.

Zdroje

Pojem "porodnické násilí" v současném právním a medicínském diskurzu

Violence prevention

Globaland regional estimates of violence against women

Sexualita– Sociologická encyklopedie

Už dost!

Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030

‍