Autorka: Mgr. Anna Štefanidesová

Pojem „porodnické násilí“

Porodnické násilí je odborný pojem, který pochází ze zahraničí (původně “obstetric violence”), kde se tento jev vyskytuje stejně jako u nás. Termín pochází z latinské Ameriky, kde je například ve Venezuele zakotven legislativně. S termínem pracuje například ve své zprávě z roku 2019 zvláštní zpravodajka OSN Dubravka Šimonovič¹, v minulých letech rozhodl Výbor pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) o dvou případech porodnického násilí², a v českém prostředí se v oficiálních dokumentech poprvé vyskytl ve vládní Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030³. Pojem patří do problematiky reprodukčních práv a velmi úzce souvisí se základními právy jako je například právo na respektování soukromého a rodinného života včetně ochrany tělesné integrity nebo právo na rozhodování o vlastním těle. Na litigační i odborné úrovni se porodnickému násilí dlouhodobě věnují advokátky Zuzana Candigliota⁴ a Adéla Hořejší⁵.

Systémovost a institucionálnost

Jde o systémové institucionální násilí. To znamená, že se neděje z pohnutky ublížit, ale mnohdy nevědomě, vlivem systému, ve kterém jsou zdravotníci vzděláváni, ve kterém následně vykonávají svou profesi, a který toto chování považuje za normální.

Profesorka Helena Haškovcová, která se zabývá lékařskou etikou, definuje institucionální násilí tak, že je “...způsobené systémem (tedy institucemi, jejich normami a postupy), který byl původně budován s naprosto opačným záměrem.“⁶ Zároveň můžeme institucionálnost spatřovat v nemocniční hierarchii a zajetých rutinních praktikách, které jsou předávané stále dál v rámci praxe.

Druhy porodnického násilí

Následující dělení vytvořila právnička Sandra Pašková⁷. Vycházela přitom z dělení autorek Diany Bowser a Kathleen Hill z Harvardské univerzity a doplnění autorek podle slovenské publikace Ženy – Matky – Telá, ty pak upravila pro české prostředí.

1. Fyzické násilí
2. Péče poskytovaná bez informovaného souhlasu
3. Nerespektování soukromí a intimity
4. Nedůstojné zacházení a emocionální násilí
5. Diskriminace na základě specifických atributů klientky
6. Odmítnutí poskytnutí zdravotní péče
7. Zadržování ve zdravotnických zařízeních
8. Poškozování vztahové vazby dítěte s jeho matkou

‍

Jedním z nejčastějších problémů v českém prostředí je péče poskytovaná bez informovaného souhlasu. Informovaný souhlas musí splňovat dvě podmínky, a to že je informovaný a svobodný⁸. Odpovědnost za rozhodnutí o péči leží na ženě, nikoliv na poskytovateli zdravotní péče, ten odpovídá pouze za odborné provedení. Odpovědnost za dítě a rozhodování za něj pak opět leží na zákonném zástupci, což vyplývá z občanského zákoníku a § 35 zákona o zdravotních službách, kromě výjimečných případů, které výslovně stanoví zákon.

‍

‍
Zdroje

1. SIMONOVIC, D. A human rights-based approach to mistreatment and violence against women in reproductive health services with a focus on childbirth and obstetric violence: note / by the Secretary-General. 2019. Dostupné z: https://policycommons.net/artifacts/127145/a-human-rights-based-approach-to-mistreatment-and-violence-against-women-in-reproductive-health-services-with-a-focus-on-childbirth-and-obstetric-violence/

2. Viz Spain needs to combat obstetric violence. 2020. Dostupné z: https://www.ohchr.org/en/press-releases/2020/03/spain-needs-combat-obstetric-violence-un-experts nebo Spain responsible for obstetric violence. 2022. Dostupné z: https://www.ohchr.org/en/press-releases/2022/07/spain-responsible-obstetric-violence-un-womens-rights-committee-finds

3. Strategie pro rovnost žen a mužů pro léta 2021-2030, str. 61. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Strategie_rovnosti_zen_a_muzu.pdf

4. CANDIGLIOTA, Z. Zdravotníci nerespektovali rodičku a provedli zákroky bez jejího souhlasu. Dostupné z: https://llp.cz/blog/zdravotnici-nerespektovali-rodicku-a-provedli-zakroky-bez-jejiho-souhlasu/

5. Zastupovala například případ: Zdravotníci nerespektovali rodičku a provedli zákroky bez jejího souhlasu. Dostupné z: https://llp.cz/blog/zdravotnici-nerespektovali-rodicku-a-provedli-zakroky-bez-jejiho-souhlasu/

HOŘEJŠÍ, A. Porodnické násilí. Jak (staří) muži rozhodují o tělech (mladých) žen. Mužské právo. 2020.

6. HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o násilí. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004, str. 24.

7. PAŠKOVÁ, S. Pojem „porodnické násilí“ v současném právním a medicínském diskurzu. Diplomová práce, 2018, str. 86

8. § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011, o zdravotních službách.

‍

Autorka: Mgr.et Bc. Kristína Zemánková

Porodnické násilí či porodní trauma jsou pojmy, které jsou více a více diskutované. Pojďme se nyní bez emocí podívat na to, co se pod těmito definicemi skrývá, ať můžeme tyto jevy v péči o ženu a dítě minimalizovat.

Násilí je definováno jako prosazování své vůle proti vůli druhé osoby. Jinými slovy překračování hranic toho druhého. WHO definuje násilí jako "záměrné použití nebo hrozba použití fyzické síly proti sobě samému, jiné osobě nebo skupině či společnosti osob, které působí nebo má vysokou pravděpodobnost způsobit zranění, smrt, psychické poškození, strádání nebo újmu."

Sexuální násilí je definováno WHO jako "jakékoliv sexuální jednání zahrnující pokusy o dosažení sexuální hostyku, nežádoucí sexuální poznámky a návrhy, činy směřující k obchodování s lidmi či jinak namířené proti sexualitě jedince, které využívají nátlak.“

Sexualita je definována jako "soubor vlastností a jevů, které vyplývají z pohlavních rozdílů." Reprodukce jednoznačně spadá pod pojem sexuality. Sociologický slovník definuje sexualitu jako "jednu ze základních vlastností a potřeb člověka, která zajišťuje reprodukci lidského rodu, má fyziologické i psychologické komponenty a promítá se do tzv. sexuálního chování."

Podsexualitou si představujeme především chování vedoucí k pohlavnímu styku a styk samotný. Porod jako takový je dovršením aktu reprodukce a pod pojem sexualita jednoznačně patří.

‍Porodnické násilí je tedy ze své podstaty založeno na definici násilí jako takového a dále na definici sexuálního násilí. Je to fyzické a psychické násilí, které zasahuje do těla a mysli ženy a dítěte a je spojeno především s obdobím porodu, ale můžeme ho rozšířit i na těhotenství a poporodní období. Zahrnuje:

• manipulaci, zastrašování a další formy nátlaku,
• zneužívání a nadužívání léků a medicínských intervencí a s tím související změnu přirozených procesů na patologické,
• ztrátu autonomie a možnost rozhodovat o svém těle.

Pokud žena při porodu zažívá nemístné či ponižující poznámky, není brán ohled na její stud, s jejím tělem je zacházeno bez zeptání a souhlasu nebo dokonce proti jejímu výslovnému nesouhlasu, jedná se o sexuální násilí. Takové porodní prožitky mají negativní potenciál ovlivnit další sexuální a reprodukční život ženy. Není výjimkou, že ženy po traumatických porodech mají následně potíže v sexuálním životě a odmítají mít další děti.

Trauma je souhrn psychických a fyzických projevů a prožívání v reakci na traumatickou zkušenost. Ke vzniku posttraumatické stresové poruchy/reakce může dojít po zkušenosti, kdy se člověk bojí o život nebo zdraví své či svých blízkých nebo je vystaven takové situaci, která svou závažností přesahuje běžnou každodenní zkušenost. Kanadský lékař Gábor Maté, přední specialista na trauma doplňuje, že trauma může vznikat nejen když zažijeme náročné zkušenosti, ale také ve chvíli, kdy nezažijeme to dobré, co jsme potřebovali zažít.

Traumatické tak pro ženy při porodu může být nejen nerespektující zacházení ze strany personálu, ale i nemožnost mít u sebe připorodu partnera či jiné osoby, které žena potřebuje či nemožnost v klidu se přivítat s novorozeným dítětem a jeho následná medicínsky neodůvodněná separace.

Porodní trauma se netýká jen rodících žen, ale i jejich partnerů a může se projevit i u zdravotníků, kteří jsou při porodu přítomni (např. když u porodu dojde k úmrtí nebo velmi nepříznivým okolnostem).

Traumatu jde předcházet minimalizací porodnického násilí, tedy jakéhokoli chování kdy:

• Žena ztrácí kontrolu nad situací a tím, co zdravotníci dělají s jejím tělem.
• Žena nemá dostatek informací, které potřebuje, aby mohla činit rozhodnutí ohledně péče o ní či dítě.

• Dochází k zákrokům proti vůli ženy.

• Dochází k separaci ženy od novorozence.

• Žena nemá dostatek informací o tom, co se děje s jejím dítětem.  

• Žena zůstává sama bez doprovodu osoby blízké, který žádá.

• Žena je verbálně ponižována, je s ní zacházeno neuctivě, zažívá posměch, výhrůžky či manipulaci.

• Není brán ohled na ženin stud a potřebu soukromí.

• Na ženu je vyvíjen tlak, nemá dostatek času, zažívá netrpělivost pečujících osob.

• Není brán ohled na její potřeby.

Při porodu samozřejmě může docházet k neočekávaným situacím, komplikacím a potřebě řešit je rychle. To, co v danou chvíli rozhoduje o tom, zda takový zážitek bude pro ženu traumatický či nikoliv je především komunikace. Transparentní komunikace je prevence traumatu.

Prevence traumatu u zdravotníků je pravidelná adekvátní péče o jejich duševní zdraví a emoční potřeby spojené s výkonem povolání jako je například supervize.

Pro zajímavost: Již v roce 2007 bylo porodnické násilí zakotveno ve venezuelském právním řádu, kde je definováno jako "... přivlastnění těla a reprodukčních procesů žen zdravotnickým personálem projevující se jako dehumanizace zdravotní péče, zneužívání léků a změna přirozených procesů na patologické, což přináší ztrátu autonomie a možnosti svobodně rozhodnout o jejich těle a sexualitě, což negativně ovlivňuje kvalitu života žen.“

V českém prostředí je vymezeno ve Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021 - 2030.

Zdroje

Pojem "porodnické násilí" v současném právním a medicínském diskurzu

Violence prevention

Globaland regional estimates of violence against women

Sexualita– Sociologická encyklopedie

Už dost!

Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030

‍